Stromy, stromořadí i ostatní dřeviny podél silnic jsou fenoménem a typickým prvkem naší krajiny, které navíc významně pomáhají adaptaci krajiny na změnu klimatu. Stará výsadba se ale kácí a novou často komplikuje povinnost dodržovat tří metrový odstup u vzrostlých stromů od pozemků, které sousedí s těmi silničními. To nyní změní novela zákona o zemědělském půdním fondu, kterou brzy projedná Senát. Platit by měla od 1. července. Novinky představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na třetím ročníku semináře Udržitelnost silniční doprovodné zeleně, který se konal v Pardubicích. Informuje o tom MŽP.

Probíhající globální klimatická změna a její významné dopady na lesní ekosystémy nás nutí hledat inovativní přístupy k udržitelnému lesnictví. Jednou z klíčových dřevin, která může hrát významnou roli v adaptaci lesních porostů na nové klimatické podmínky, je jedle bělokorá.

Stádo 170 zubrů, které ochránci přírody vypustili do rumunského pohoří Tarcu, by mohlo pomoci ukládat emise CO2, jež by se rovnaly odstranění téměř dvou milionů automobilů ze silnic na jeden rok. Uvádí to vědecká studie, která tak podle serveru The Guardian dokazuje, jak by tato mohutná zvířata mohla pomoci zmírňovat nejhorší dopady klimatické krize.

Na nejbohatších a nejzelenějších předměstích australského Sydney se množí případy kácení či jiných způsobů likvidace stromů. Podle ochránců přírody je zpravidla cílem otevřít výhled na přístav, což razantně zvýší cenu nemovitostí, píše zpravodajský server BBC News.

Káva je bezesporu velkou částí světové kultury a milovníci kávy oceňují nejvíce tu, která pochází z kávovníku arabského, běžně známou jako arabica. Vědci nyní vytvořili rodokmen této kávy a zjistili, že tento druh vznikl přirozeným křížením dvou jiných odrůd kávy odhadem před 610 000 až jedním milionem let v etiopských lesích. To znamená, že tento druh je starší než Homo sapiens, který vznikl v Africe před 300 000 lety, upozornila agentura Reuters. Vědci doufají, že se díky tomu dozvědí o rostlinách více, aby je mohli lépe chránit před škůdci a klimatickými změnami.

Malajsie plánuje darovat orangutany zemím, které od ní ve velkém nakupují palmový olej. Gesto dobré vůle je vnímáno jako snaha přesvědčit ostatní státy, že je Malajsie připravena rozvíjet svou ekonomiku a současně udržet naživu ohrožené druhy. Ekologickým organizacím se ale plán malajsijské vlády nelíbí, píše server BBC News.

Nezákonný obchod s rostlinami a volně žijícími živočichy je stále velmi rozšířený. S odkazem na zprávu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) to dnes uvedla agentura Reuters. Podle úřadu je zásadní, aby se vlády nezaměřovaly pouze na ochranu těch nejznámějších druhů, jako jsou sloni, u nichž se podařilo dosáhnout pokroku. Překupníci se specializují na více než 4000 druhů v 80 procentech zemí, což přírodě způsobuje obrovské škody.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity budou v tomto týdnu spolu s partnery simulovat déšť v Beskydech. Chtějí zkoumat, jaký vliv má síť lesních cest na ztrátu vody v krajině, řekl mluvčí fakulty Stanislav Janalík.

V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách. ČTK to řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Kvůli nesprávnému hospodaření a rozvoji eroze půdy podle něj krajina navíc pozvolna ztrácí schopnost zadržovat vodu.